Přízemí

Bydlení je věc. Bydlel jsem v tak vysokém patře, že tam tchýně z vesnice nebyla schopná usnout, bydlel jsem na samotě kousek od potoka, že jsem nemohl kvůli žabičkám usnout já, bydlel jsem na ubytovně, kde nemohl spát nikdo.. 

Ale pak se usadíte a myslíte si, že tenhle byt je ten váš, kde budete - nejen - dobře spát. Ovšem, měl jsem být ostražitý už po první výstražné světlici.

A to bylo oznámení na nástěnce, že majitelé bytů v přízemí si nemohou stěžovat na noční svicení aut do oken, neb ta auta níže/výše svítit nemohou.

Dobrá, světla beru, máme snad nějakou toleranci vůči lidem před našimi okny. Ale dnešní zážitek, no řekněte...

Větral jsem, to se sluší i v přízemí, koneckonců když je venku už tak pěkně. Popíjím pivo, čumím na televizi a probírám poštu za poslední turnus. To celé jen v trenkách, jak by řekla jedna z mých dcer, oblečen jen v břichu.

"Dobrý den, mám žízeň, prosím, můžu dostat vodu?" ozval se hlas za oknem.

Nevěnoval jsem tomu pozornost, Fakt mi nenapadlo,  že by to mělo patřit mně. Došlo mi to, až když to ten mládenec  opakoval tak 4x. Ale ani potom jsem mu moc nevěřil. To je nějaká skrytá kamera, nebo co?

Ne, nebyla, normálně se zeptal. Požádal o pomoc, viděl otevřené okno. Napít samořejmě dostal, dokonce s citrónovou příchutí.

Jen si tak říkám, proč nám hned na první dobrou nedocvakne, že někdo potřebuje pomoc...stydím se za to, trochu.....

P.S.: mmch, dneska zrovna je akce potravinové banky a můžu vám říci, je velmi osvěžující dát děcku do ruky kus jídla, aby je odnesl do košíku pro potřebné....