Záda

Kdo to nepoznal, neuvěří. Také jsem tomu nikdy nevěřil, i když mi o tom vyprávěli dokonce nejbližší příbuzní. Že může být bolest zad taková, že se nepohnete. Nikam, nijak, vůbec.

Ale i na mě přišla kosa na kámen. Tedy snad to ještě úplně kosa s velkým Ká nebude, ale zasekla pořádně. Poslední týden mám různě dlouhá období nehybnosti a nedlouhá omezené hybnosti. To vše okořeněno obdobími pracovního turnusu a volna, ovšem drobet se mi ta období nevhodně nepřekrývají.

Víte, v mládí jsem se oddával poměrně (s ohledem na balkánské konflikty) nebezpečnému povolání a kromě smrti - kterou si ovšem správný mladý chlapák nepřipouští - jsem se snad nejvíce bál toho, že mi ho ustře... no prostě, že bych mohl být nevratně raněn do míst, kterých jsem si tehdy považoval nejvíce. Dnes už sice vím, že hlava je důležitější, ale svoje někdejší já stále docela chápu.

Pak, už poněkud zestárlejší, jsem objevil riziko chorob prostaty a následně pojal podobně motivovanou obavu, abych neochořel a nepozbyl schopností vitality. Prostudoval literaturu, zejména odbornou a mnoho let se držel receptu na prevenci : hodně sexu, když není sex, tak hodně masturbace a když ani to, tak jíst hodně rajčat. A vůbec nejlépe kombinovat všechny léky průběžně. Moje tehdejší žena celou terapii moudře shrnula do rady: dej si po večeři rajčatový salát, pak se zamkni v koupelně a nakonec přijď do ložnice. Podezíral jsem jí z ironie, ale ...

...osvědčilo se. Stěžovalo si celkem mizivé procento a já doufal bláhově, že už vím. A teď tohle! Nikdy by mi nenapadlo, jak mohou orgány v těle navzájem souviset. Ale ony jo. S těma zablokovanejma zádama si vůbec neumím představit, že bych nějakou oslnil. Co, oslnil, že bych vůbec začal oslňovat. Jakýkoli potřebný pohyb naprosto vyloučen. Smutné zjištění. 

Samozřejmě jsem obdržel různé knížecí rady, jak to vyřešit. Třeba: DOBĚHNI si na pohotovost, nebo SKOČ si dát injekci a nejčastěji DOJDI si k doktorovi... Tak vám dámy pěkně děkuju za skvělé eufemismy. Měly byste si raději uvědomit, že škodný budu nejen já...

Naštěstí se mi ulevilo alespoň psychicky, humor je totiž všelék. Vřele doporučuji... :-)