Čtyřčátka

Po patnácti letech zase máme v Česku narozená čtyřčata. Nádherné. Tři holčičky a jeden kluk jsou v pořádku, maminka též, však o tom i promluvila na ČT, tatínek se snaží, aby v pořádku byl, to bylo na něm v TV taky vidět.

     Ale ta ČT... Skoro celá ta zpráva vyzněla jako malá tragedie. Že to teda zatím jako s pomocí rodiny, známých a zásob ošacení po starším bratrovi zvládají dobře, ale co bude, to se neví. Vožení 5ti dětí v jakém autě? Jak nakrmit další 4 hladové krky? Jak by se mohl plnohodnotně do péče zapojit tatínek, když teď bude muset pracovat o mnoho víc, aby je vůbec všechny uživil? Jo, pohroma, taková čtyřčata.

      Rozumím tatínkovi, že se dost obává, jak s maminkou zvládnou zásadní péči o novorozeňata po návratu  z porodnice. Jsem otec dvojčat, ani si raději nepředstavuji, jak bychom zvládali dvojnásobek.

     Ale co mi chybělo ve zprávě ČT bylo, jak s takovou situací počítá náš sociální systém. Aniž bych jakkoli vzýval minulý režim, jak jsem stár, docela dobře si pamatuji, že první československá čtyřčata byla opečována ještě v rodině nějaký čas sestřičkami jako výpomocí od státu. 

     Je jistě dobře, že těm současným pomůžou kolegyně a kolegové z organizace vícečetných rodin, že je na ten čtyřlístek vypsána sbírka, ale krucinál, jak to teda je s pomocí státu? Představoval bych si, že nám to veřejnoprávní medium ve zprávě stručně a jasně sdělí.

     Někdo můžete namítnout, že mít děti je soukromá věc a že stát se do toho nemá moc míchat. Může to platit, podle názoru, ale mít děti je jistě smysl života, ať už si o mamonu, kariérách, alternativních životech a podobných modernostech myslíte co je libo. Bez vůle vašich rodičů mít děti byste si ty blbiny nemohli myslet. Ale dobrá, uznávám, že rozhodnutí mít dítě je individuální a společnosti je do toho nic. A kdo nemáš na to uživit sám sebe - třeba - anebo dokonce partnerku a dítě, neměj jej. Ale, chtít děcko, ve zmíněném případě druhé, což je téměř ideální volba a nakonec se dozvědět, že čekáte ČTYŘI? To není úplně vaše rozhodnutí a přijmout tenhle dar od Boha je přirozené, šťastné, ale též velmi, velmi zatěžující.

     A pro zatěžující situace tady stát máme, nebo na co jiného by byl? Pomáhá svým občanům v nouzi, má je chránit před nebezpečím, hrozbami... A tak doufám, že i v tomhle případě svým občanům/občánkům účinně pomůže ať už příspěvky moje a ostatních na účtě budou dostatečné či nikoli. A že veřejnoprávní medium nás o tom poinformuje. Obě instituce si za to platíme, zdůrazňuji.

     A těm holátkům přeji do života jen to nej, hlavně lásku, zdraví a pohodu... :-)

     A motolským machrům opět velký dík.