Můj guláš je lepší, Ivo

Vaření guláše je výsadou chlapů, si myslím. Ne, že byste vy, ženy, neuměly vařit, ale když pozoruju, jak to děláte, guláš z toho nikdy pořádnej nemůže vzniknout (s výjimkou mojí maminky, samozřejmě).

     Protože - nevím proč - neuznáváte už základní pravidlo : kolik masa, tolik cibule. Část se nakrájí najemno, část na polokroužky a dozlatova se osmahne na pěkném kousku SÁDLA.

     Mezitím si připravím na kostky maso, nejraději hovězí kližku, ale svoje kouzlo má i vepřový guláš a popravdě často volím kombinaci obou zvířátek. Vepřové se potom skoro rozvaří a spolu s cibulkou vytvoří tu správnou hustou šťávu. Napsal jsem maso připravím, ale samozřejmě se jedná o nakrájení a to chce také svoje. Některé ženy, Ivanko viď, jsou schopné pižlat kližku skoropříborovým tupátkem, víceméně odtrhávat vlákna svaloviny od sebe silou a též trpí názorem, že libové je pro lidi a tlustší pro pejska. Špatně. Psici si hned zkraje nakloním kusem odkrojeným správně naostřeným nožem (na který nesmí nikdo jiný z rodiny ani pomyslet, natož jej použít) bez ohledu na kvalitu, protože v guláši si svoji roli zahrají i méně pohledné části kravičky či vepříka. A právem.

     Tak, a teď jeden z největších gulášových omylů žen. Maso se přeci musí na cibulce opražit co nejrychleji, aby se zatáhlo a udrželo v sobě co potřebuje. I tak později při dušení pustí do šťávy dost, ale obdělávat jej hned od začátku na co nejmenším ohni mu neprospěje. Mletou sladkou paprikou, případně uzenou, nemusíme šetřit a spolu se solí se musí účastnit hned od začátku.

     Konkrétní skladbu koření si ponechám pro sebe jako malé tajemství, ale samozřejmě je nutná majoránka a já nikdy nezapomenu na lžíci plnotučné hořčice.

     Podlíváme rozhodně horkou vodou. A je-li na konci vůbec nutné zahuštění šťávy, pak nikdy mouku!!! A ani jíšku, prosím.  Nejlépe nastrouhaný tvrdý chléb.

     Výsledek takového postupu je skvostný, chlapsky přímočarý a ryzí. Guláš, prostě guláš, no. Nejvíce zachutná s pořádným krajícem čerstvého chleba, ale ani knedlík, brambor, těstoviny či dokonce rýže mu neuškodí - v tomto pořadí.

      Jen je mi s podivem, že když ho ženy jednoduše neumějí vařit, chutná mi i ten Tvůj, Ivo. A moc. U nás se nakonec sní vždycky všechno, že jo...

související článek: http://dianova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=505552