W 353 Tourist

12. 09. 2018 19:40:16
Mám ho! Krásně žlutej, jezdí dopředu i dozadu a má dokonce zástěrky za koly a přídavnou zadní mlhovku pod nárazníkem. Tak je dokonalej! A hlavně můj.

Tedy je už můj druhý stejného druhu. Stejné značky, typu i barvy. Prvního jsme koupili v polovině devadesátých let a sloužil nám moc dobře. Odvezl jen za odměnu v podobě mixu nejlevnějšího benzínu a oleje M2T strašnou spoustu věcí, jeho kombi dveře na zádi pozřely opravdu neskutečné předměty.

Také jsme si jej považovali, nechali jsme zavařit obligátní prorezlé otvory na podbězích, vyměnil jsem pár kabelů do zadních světel, ale to bylo tak vše, co kromě pravidelného tankování a promazání potřeboval. Plánovali jsme jej používat tak dlouho, než si budeme moci dovolit nějaký to výkřik moderní techniky od německého koncernu z Mladé Boleslavi. Což jsme odhadovali tak na šest, sedm let.

Osud mínil jinak. Babička s dědou nám po jarních prázdninách nabalili děti, jejich kola, spoustu zavařenin a jiných potřebností a my jsme vyjeli. To se vše v pohodě za děti do kufru vešlo. Kdo znáte tu rovinku mezi Kaplicí a jejím nádražím víte, že tam je devadesátka normál. Před námi jel o mnoho pomaleji moskvič, už od pohledu orvaný jak kdyby sem dorazil přímo ze Sibiře.

Předjíždím, míjím jej, a vtom změní směr... Rána, nemůžu auto udržet na silnici, jakkoli bych chtěl, řítíme se přímo do levého příkopu proti stromu. Trvalo to snad vteřinu, spíš i míň, ale stihnu zařvat držte se! Naivní, druhá rána byla o mnoho silnější. Motor ztichl, neslyším ani nikoho jiného.

"Jste v pořádku?!", žádná odezva.

"Jste v pořádku?!", zoufale opakuji.

"Já jo, jen ruka", odpoví žena, ale děti vzadu pořád nic.

Otevírám dveře, vystoupím, potom ty zadní za sebou a vidím jen pohled jakoby z kufru, kola, zavařeniny, batohy, to vše tam kde měly dětí mít svoje nohy. Horečné odhazuji všechno, abych se k nim dostal. Tak tyhle vteřiny bych nikomu nepřál, to byly nekonečné chvíle.

Ale s dobrým koncem. Byly tam, obě, namačkané měkkou částí zadní sedačky do malého prostoru, ale živé a zdravé, "pouze" v mírném šoku což potvrdila nakonec i osádka záchranky z Krumlova, která během minut dorazila na zavolání majitele onoho moskviče.

Mimochodem, ten neměl ani technickou, ani funkční cokoli včetně blinkrů a zrcátek, takže na jeho poslední cestě na vrakoviště nalevo od hlavní silnice na Kaplici nám nemohl dát najevo, kam chce odbočovat. Bohužel tím odsoudil ke stejnému osudu i našeho tehdy ještě svěžího Warťase.

Zachránil nás, náš žluťásek.. Traverza na předku a měkké čalounění sedaček vzadu nahradily to, co je dneska běžné: airbagy a dětské sedačky.

A dneska ho opět mám, pro připomínku. Vždycky si na jeho poslední i předešlé jízdy vzpomenu, když se zadívám na svoji sbírku modelů aut, která jsem kdy měl, kam ode dneška konečně patří.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Andrle | středa 12.9.2018 19:40 | karma článku: 19.47 | přečteno: 593x

Další články blogera

Jan Andrle

Sprosťák

Je to potvora, ta naše nová fena. Co potvora, zlodějka nevychovaná to je. Ale já jí vychovám, ta se bude divit!

11.4.2019 v 17:20 | Karma článku: 22.08 | Přečteno: 519 | Diskuse

Jan Andrle

A poslední slovo má...

... člověk nebo stroj? Robotická budoucnost už je vlastně přítomností a dilemata podobná těm, která museli řešit nešťastní piloti boeingů 737 max nás mohou i v běžném životě čekat za nejbližším rohem.

4.4.2019 v 23:19 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 194 | Diskuse

Jan Andrle

Most! ? Jo, vždycky!

Seriál jsem sledoval, líbil se mi a nejen kvůli ději, mě osobně uchvacovaly veškeré záběry na okresní město i okolo něj, neb jsem je měl možnost porovnávat s mojí vlastní zkušeností... z Mostu.

16.3.2019 v 23:15 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 537 | Diskuse

Jan Andrle

Nebrexit?

Jak mám rád Británii, jak jsem pořád tak trochu loajálním poddaným Jejího Veličenstva, jak mne moc zajímá, co bude za pár let s mým důchodem s ohledem na odpracované roky v UK, tak si stejně tenhle kritický šleh neodpustím

13.3.2019 v 22:42 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 496 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Všichni blogeři vyhráli, aneb Blog bere i dává

Neříkejte, vy nominovaní, že nechcete vyhrát? To bych vám nevěřila. A co já na to? Nic. Prostě jsem si až po půlnoci přečetla podmínky, takže se dozvídám, že mohou dát hlasy pouze registrovaní čtenáři. Nevadí, jedu si koupit mlíko

23.4.2019 v 2:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 | Diskuse

Beata Krusic

Možná přijde i Matoušková

U některých psychiatrických onemocnění jde často ruku v ruce tragédie s komedií. Tragikomické situace, vzniklé za přítomnosti Tourettova syndromu bývají nezapomenutelné.

22.4.2019 v 22:29 | Karma článku: 6.24 | Přečteno: 201 | Diskuse

Dáša Stárková

Zbít poslance je prý dobrá práce slušného člověka, soudí někteří.

Údajně slušní spoluobčané a vlastenci napadli poslance Feriho. Oslovili ho, namísto argumentů počastovali rasistickými komentáři a zbili, pro jistotu ve dvou. Stejně hrozná, ne-li horší, se mi jeví reakce některých spoluobčanů.

22.4.2019 v 20:14 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 939 | Diskuse

Michael Pálka

Den blbec...

A přišel den blbec.Den, kdy se smůla lepí na paty, pravda, nejenom vnějšími okolnostmi, ale také vlastní chabou mozkovou činností....

22.4.2019 v 17:38 | Karma článku: 11.25 | Přečteno: 301 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Všichni na jedné louce a Minuta ticha

Jsem pozvaná na pečení kůzlete, tak jedu v přesvědčení, že tam budou lidi z bývalé Jugoslávie. Venku fučí vítr, tak si na poslední chvíli házím do auta bundu Sjíždím z Frýdštejna na Malou Skálu, míjím hrad a prudce zatočím doprava

22.4.2019 v 17:28 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 481 | Diskuse
Počet článků 308 Celková karma 15.58 Průměrná čtenost 879

jeden takovej... :-)

Najdete na iDNES.cz