Pozor vlak!
Taková běžná cesta z víkendu na Šumavě. Za volantem otec, na sedadle spolujezdce maminka, vzadu šestiletý já a miminko bratr v korbě kočárku. Rok 1973, jaro. Jsem malý hrdý prvňáček a už umím louskat nejen slabiky, ale i krátká slova. Baví mě to. Moc. Tak moc, že i cestou čtu nápisy okolo cest. Zejména budovatelské socialistické žvásty, jak jinak tehdy. Třeba Mír. To mi šlo dobře. A míru přece bylo pár let po okupaci nejen okolo cest dostatečně, abych si početl.
Blížíme se ke Strakonicím a ve Strunkovicích je nechráněný přejezd. Se značkami v předstihu a i dodatkovou tabulkou. Čte se mi to pomalu, takže až když táta má kapotu téměř na kolejích, dokáži se vymáčknout novou informací: "POZOR VLAK!" , zakřičím radostí z toho, že jsem dal dohromady celá dvě slova.
Brzdy zakvílely, rána. To se maminka praštila hlavou o palubní desku. Korba kočárku se posunula také znatelně dopředu, až se Tomášek probudil a táta zařve: "Kde?", a rozhlíží se po prázdných kolejích. Ale jen chvilku, potom pochopil: "Blbče!"
"Já jsem to tam přečetl.", bráním se.
"Knížku si vem, pitomče, tu si čti a ne ty krávoviny okolo silnice!", státozrádně pronesla hlava rodiny a znovu rozpohybovala embéčko.
Knížku jsem si nevzal, jen Čtyřlístek, co jsem měl s sebou, ale tuhle nespravedlivou ťafku za projevenou vzdělanost jsem si už nesl napořád.
Taková běžná cesta z víkendu na Šumavě. Za volantem já, na sedadle spolujezdce můj táta. Vzadu jeho vnučka. Rok 2017, podzim. Blížíme se k přejezdu ve Strunkovicích, dosud stále nechráněnému, s podobnými cedulemi jako tehdy. Moje děti historku o malém čtenáři-blbci znají z vyprávění a možná proto dcera (je jí mimochodem dnes jen o pár let méně než tátovi tenkrát) prohodí: "Nebylo to s tím blbcem tady tati, tady JE cedule POZOR VLAK?"
"No, bylo, přesně tady, pamatuješ, dědo?", a připomenu mu jeho inzultaci nezletilého čtenáře.
"Tak to nevím, ale blbče, to jsem ti řekl mockrát, víš ty vůbec, co ses nadělal hovadin, kdo by si to pamatoval?"
Jo, má pravdu, volovin jsem se nadělal dost, tak proč by si měl pamatovat zrovna tuhle. Stačí, že jsem si ji zapamatoval já, dál vyprávěl a že se v historkách možná přenese i do dalších generací...
Jan Andrle
Útok pizzou
jsme báječná bezpečná země, o tom není pochyb, ale stejně, jednotlivé útoky zde jsou, i bizarní, tak jak se stalo večer nám...
Jan Andrle
Chlapovo štěstí
Jo, to byl ten starej svět. Dobrej. Chlap přijel z práce domů a tam bylo navaříno, naklizeno a načekáno, že až se nají....
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Jan Andrle
Turnus
Ono to není snadné, pracovat v turnusu. Ještě u jednoho by to se celkem sneslo, ale u dvou...to už je dost
Jan Andrle
Doprčic!
Jo, youtube přináší leckterá pokušení. A pro předpubertálního autistu velmi lákavá. A ne vždy jste sto usledovat, co tam zrovna sjíždí. A pak se divíte.
Jan Andrle
Žárovka
Jsem blb. Nikdy bych si to nepřipustil, ale je to tak. K prozření stačilo pár žárovek. Což je zajímavé zejména s ohledem na titul inženýra elektrotechniky, kterým bych se mohl tady pyšnit.
Jan Andrle
Hodinky
Taková běžná věc. Hodinky. Postaru věc, kterou nosíme na ruce, občas se na ně podíváme, abychom zjistili čas. Hodinu, minutu...
Jan Andrle
Ajznbón (XII - Předvánoční)
Kdo z vás nemá rád pochvalu? Zeptám se ještě jinak. Kdo z vás chlapů nemá rád pochvalu? Ani nebudu čekat na odpověď, že... A odpovím si sám. Já tedy JO!
Jan Andrle
Ej Áj
Umělá inteligence. Mám se jí bát? Máme se jí bát? Anebo je to jen další logický krok lidského pokroku?
Jan Andrle
Koule
Někdo je má, někdo je nemá. Článek je o tom, kdo je podle mě měl, kdo by je měl dneska mít a kdo je bohužel nemá. Nic sexistického, jen konstatování politické...
Jan Andrle
Stávka
A už je to zase tady. Různé odbory a zájmové skupiny budou stávkovat. Proti čemu? Proti vládě, říkají.
Jan Andrle
Ajznbón (XI - Tatínek)
Vony ty elektronický jízdenky nakonec mají něco do sebe. Dá se z nich leccos poznat, co, to jistě programátoři nečekali.
Jan Andrle
Lego mužů
Když jsem byl malý kluk, lego k dostání nebylo, jen jeho enderácká napodobenina. Oni soudruzi v NDR vždycky byli na plasty dobří.
Jan Andrle
Ajznbón (X - Most)
Lidi jsou hrozně kreativní, řekla kolegyně cynicky a mně nezbylo, než jí dát za pravdu. Bylo to smutné, tragické.
Jan Andrle
Houby magický
Historie se opakuje, určitě, a nejen ta veliká, ale i úplně malinkatá, naše soukromá. V rodinách, v sousedství, na vesnicích a tak.
Jan Andrle
Co slavit 28.10. ?
Státní svátek vzniku dnes již neexistujícího státu, no, není to nonsens? Odpovím si hned v perexu. Není.
Jan Andrle
Flastencova past
Je to určitě těžké být tím pravým vlastencem, když se svět takhle rychle mění. A když nevíte, kde je dobro a zlo.
Jan Andrle
Ajznbón (IX - Karel IV.)
Nastoupil na Karlštejně. A vypadal zmateně. Sedl si hned u dveří, na místo určené pro lidi s omezenou schopností se orientovat..
Jan Andrle
Trest
Když zlobíte, musíte počítat s trestem. A já včera drobátko zazlobil. A tak ráno, když jsem se z toho zlobení vyspal, trest přišel.
Jan Andrle
Ajznbón (VIII - Kobliha a jiné maličkosti)
Dnes od kolejí, mašinek a nádraží něco málo víceméně humorných minipříběhů, co dobře dopadly, nastřádaných jen za poslední turnus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |