, odpovím nejlépe tímto:

http://enders.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=396925

Honzo, i mě se mnohé vzpomínky vrátily a tak za ně díky

není zac také dekuji...

Naučili mě to v autoškole, ve městě, v provozu, a byl to horor! Dokud nebyl řidičák doma, za volant rodinného auta jsem nesedla.

no jo , ale Ty nejsi prece kluk!

Honzo, my "na venkově" máme přece jen víc šancí, kde najít odlehlou polňačku nebo "alkocestu", kde se dá tato výuka provádět. Nicméně já se učila na vůdčí list až lehce před čtyřicítkou, kdy jsem opravdu poprvé sedla za volant - v ostrém provozu za dohledu přísného učitele autoškoly. A nebyl to žádný med, protože jsem mezi těmi děcky, co už jezdit uměly, vypadala jak stará kráva.

ted to v dohledne budoucnosti pry ceka Ivanku, tak jsem zvedav... ale se soukromym výcvikem uz jsme pomalinku zacli (u brachy na vesnici) a celkem to dava... i když teda ji uz 40 myslim bylo...nekdy nedavno...

Honzo, v Norimberku jsou dvě cvičiště i pro ty bez ŘP. Křižovatky, značky, kopečky na trénink rozjezdu, havarované karoserie na cvičení zaparkování mezi ně. I ten s mokrým ŘP se může zdokonalovat, aby v normálním provozu byl jistější. Dobrá věc!

za me to tady taky byvalo, cviciste a tak, ale jak zrusili svazarm...

Karma!

Děkuji.

Přenesl jste mne do světa vzpomínek! Mytí auta a pak pár km po silničce v loukách, aby bylo vidět kolem dokola, kdyby "něco " jelo. A řidičák v 18 a hned na ty silničky, kde se um vybrušoval. A hned tu zimu, co přišla, jsem na plesy směla jezdit rodinnou tisícovkou mbéčkem! Bezpečný návrat domů a moje abstinence tak byla zaručena

tez dekuji