Praha (prý) není muzeum
Prý takzvaný květinový dům. Nu, uvidíme, jak rozkvete v lokalitě tak exponované, jako je nároží na Václavském náměstí. Nostalgičtí konzervativci, a já se celkem mezi ně počítám, asi budou žehrat nad demolicí v samém centru Prahy.
Ale na druhou stranu, přesně tam stavěl na troskách starších budov Miloš Havel svoji Lucernu, ani Baťa dole u podkovy není nic moc historického z hlediska věčnosti a vůbec Nové město snad snese architektonický příspěvek 21. století.
Myslím si, že jde spíš o to, CO tam bude stát. Protože sklobetonových monster už je tady vcelku dosti a pro další je snad na pankrácké pláni pořád ještě místa dost.
Mimochodem, sehnat v Praze, notabene na Václaváku povolení na demolici budovy a postavení moderní stavby, no to musela být fuška. Co to trvalo let, tady u nás v Čechách.
Jinde v historických centrech měst to (možná) řešili jináč. Byl jsem toho tak trošku svědkem. 15. června 1996 IRA (Irská republikánská armáda) oznámila telefonicky, že do devadesáti minut vybuchne nebývale velké množství budov v historickém centru Manchesteru. Když se tak skutečně stalo, 25000 lidí bylo již úspěšně z oblasti evakuováno a jako zázrakem se nikomu nic nestalo. No, zázrakem... Byl to vůbec první případ, kdy irští teroristé varovali takto předem, jindy si vždy libovali v co největším počtu nevinných obětí. Každý se může jistě polepšit, a to i takhle postupným způsobem, tedy že materiální škody ještě ano, ale lidské již ne.
Ale jo, to je dobře, nikdo netrpěl. Jen snad zastánci zachování historického centra Manchesteru. Statici promptně zjistili, že zasažené budovy nezachrání již žádná oprava a víceméně celé centrum "muselo" být demolizované. Na veřejné náklady, pochopitelně.
A co již potom mohlo následovat jiného, než že zoufalá správa města oslovila developery a jim podobné, aby vybudovali centrum města nové, krásnější, moderní.
A začalo se stavět. Nejlepší architekti, skvělé budovy, moderní materiály i technologie. Nastoupilo 21.století a také já, 5 let jsem se pilně vezl na vlně stavebního boomu v centru Manchesteru a všem těm Polákům na stavbách rozvážel svojí šestikolou poctivě beton. Proplétal se uličkami města, děsil se v zácpách na M60, aby mi náklad nestvrdl a byl rád, když "můj" beton vyplnil šalung přesně podle projektu.
Helejte, je to docela pěkný pocit, když dneska při návštěvě přátel projíždím od Shudehill a mohu si říci, sem jsem sypal beton do základů a tady jsem pomáhal pumpovat podlahy. No, je to taková satisfakce posledního pěšáka, že jo. Pachuť všech těch ve ztracenu končících vyšetřování a konspiračních teorií, že to všechno byl jen jeden veliký komplot úředníků, vlády a IRA, možná zůstává, ale nový Manchester je tu a stojí.
Ale proč to celé píši. Manchester je celkem hezký i dneska po těch změnách, jinak než je Londýn, docela jinak než třeba Liverpool a určitě úplně jinak než byl on sám ještě před 50 či 30 lety. Ale Praha... Kam se hrabou na Prahu. Praha je prostě jiná... to není nostalgie, to mi denně říkají lidé, kteří jí navštívili prvně. Tak bych chtěl trošku varovat. Přispívejme prvky moderní architektury, ale když opravdu nemusíme, nebourejme. Je to nevratné a koneckonců na Pankráci je zatím ještě místa dost, ne?
Praha jistě není muzeum, ale ani ne jen Disneyland pro okamžitou spotřebu. Aspoň doufám.
Jan Andrle
Útok pizzou
jsme báječná bezpečná země, o tom není pochyb, ale stejně, jednotlivé útoky zde jsou, i bizarní, tak jak se stalo večer nám...
Jan Andrle
Chlapovo štěstí
Jo, to byl ten starej svět. Dobrej. Chlap přijel z práce domů a tam bylo navaříno, naklizeno a načekáno, že až se nají....
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Jan Andrle
Turnus
Ono to není snadné, pracovat v turnusu. Ještě u jednoho by to se celkem sneslo, ale u dvou...to už je dost
Jan Andrle
Doprčic!
Jo, youtube přináší leckterá pokušení. A pro předpubertálního autistu velmi lákavá. A ne vždy jste sto usledovat, co tam zrovna sjíždí. A pak se divíte.
Jan Andrle
Žárovka
Jsem blb. Nikdy bych si to nepřipustil, ale je to tak. K prozření stačilo pár žárovek. Což je zajímavé zejména s ohledem na titul inženýra elektrotechniky, kterým bych se mohl tady pyšnit.
Jan Andrle
Hodinky
Taková běžná věc. Hodinky. Postaru věc, kterou nosíme na ruce, občas se na ně podíváme, abychom zjistili čas. Hodinu, minutu...
Jan Andrle
Ajznbón (XII - Předvánoční)
Kdo z vás nemá rád pochvalu? Zeptám se ještě jinak. Kdo z vás chlapů nemá rád pochvalu? Ani nebudu čekat na odpověď, že... A odpovím si sám. Já tedy JO!
Jan Andrle
Ej Áj
Umělá inteligence. Mám se jí bát? Máme se jí bát? Anebo je to jen další logický krok lidského pokroku?
Jan Andrle
Koule
Někdo je má, někdo je nemá. Článek je o tom, kdo je podle mě měl, kdo by je měl dneska mít a kdo je bohužel nemá. Nic sexistického, jen konstatování politické...
Jan Andrle
Stávka
A už je to zase tady. Různé odbory a zájmové skupiny budou stávkovat. Proti čemu? Proti vládě, říkají.
Jan Andrle
Ajznbón (XI - Tatínek)
Vony ty elektronický jízdenky nakonec mají něco do sebe. Dá se z nich leccos poznat, co, to jistě programátoři nečekali.
Jan Andrle
Lego mužů
Když jsem byl malý kluk, lego k dostání nebylo, jen jeho enderácká napodobenina. Oni soudruzi v NDR vždycky byli na plasty dobří.
Jan Andrle
Ajznbón (X - Most)
Lidi jsou hrozně kreativní, řekla kolegyně cynicky a mně nezbylo, než jí dát za pravdu. Bylo to smutné, tragické.
Jan Andrle
Houby magický
Historie se opakuje, určitě, a nejen ta veliká, ale i úplně malinkatá, naše soukromá. V rodinách, v sousedství, na vesnicích a tak.
Jan Andrle
Co slavit 28.10. ?
Státní svátek vzniku dnes již neexistujícího státu, no, není to nonsens? Odpovím si hned v perexu. Není.
Jan Andrle
Flastencova past
Je to určitě těžké být tím pravým vlastencem, když se svět takhle rychle mění. A když nevíte, kde je dobro a zlo.
Jan Andrle
Ajznbón (IX - Karel IV.)
Nastoupil na Karlštejně. A vypadal zmateně. Sedl si hned u dveří, na místo určené pro lidi s omezenou schopností se orientovat..
Jan Andrle
Trest
Když zlobíte, musíte počítat s trestem. A já včera drobátko zazlobil. A tak ráno, když jsem se z toho zlobení vyspal, trest přišel.
Jan Andrle
Ajznbón (VIII - Kobliha a jiné maličkosti)
Dnes od kolejí, mašinek a nádraží něco málo víceméně humorných minipříběhů, co dobře dopadly, nastřádaných jen za poslední turnus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |