Balón
Brzké nedělní odpoledne. Máj, hned druhý v kalendáři, a to je možná důležité. Polibek pod rozkvetlou dřevinou včera proběhl, ale láska tím dle všeobecného očekávání dostala zadost. Jsem si myslel.
Dovařuji oběd. Předem naložené kuřátko se jemně dopéká, k tomu bramborové knedlíčky a namísto obligátního zelí jen syrový zeleninový salát. Zdravá výživa neboli též úlitba svědomí poté, co si dáme hutnou vepřovou polévku. Ale i v té plave spousta zeleniny, tak co.
Žena moje milovaná mezitím něco kutí v ložnici. Nafukuje míč, teda spíš balón. Oranžový, obrovský.
"K čemu je dobrý, miláčko? To je na cvičení pro těhotné, ne? Dárek pro nějakou mladší kamarádku?"
"Nejen pro těhotné. Pomáhá to odlehčit kyčlím. I starším kamarádkám, uvidíš."
Nemusím znát hned všechno. Jdu tudíž uklidněn servírovat. Drůbež pěkně naporcovaná čeká uprostřed stolu, vedle v míse knedlíky a na menší misce salát. Vnímáte tu krásnou atmosféru, že jo? Do porcelánu jsem přelil vroucí polévku, připravil talíře, příbory a rozkoše mohou začít.
"Nandóóó, pojď domů, oběd!", zavolám na potomstvo a odpověď je známá dopředu:
"Já ještě nemám hlad!", zní ze dvora jako normálně.
"Nekecej a padej! Nebudu to znova ohřívat!", panebože, reaguju úplně stejně jako to dělali z okna moji rodiče i prarodiče. Asi nějaká genetická zátěž. "Tak jó, ale počkej chvíli!" podlehne nakonec dítě autoritě.
"Mám to nafouklý, pojď to zkontrolovat", zní z ložnice.
"Teď né, servíruju", ach jo, ta si taky vždycky vybere chvilku. A to jsem ještě netušil zdaleka, JAKOU!
Jsem zvyklý poslouchat na slovo, šel jsem tam a opustil připravené menu v kuchyni. Moje chyba, moje štěstí.
"Takhle mi to přijde jako správný úhel, aby nás ty kyčle nebolely, co myslíš?", žena se mi předvádí v poloze, kterou jsem vážně (co se úhlů týče) dosud nepoznal a kouzlo okamžiku je tu, oběd neoběd, Nanda ve výtahu zapomenuta, oranžový, dobře nafouklý, obrovský balón posloužil jako podstavec pro luxusní předkrm. Bože, život umí být překvapivě krásný!
No, teda předkrm... Během naší nečekaně krásné chvíle opanovala kuchyň včetně stolu nájemnice chlupatá a tak dnes nakonec jen polévka, knedlíky a zeleninový salát. Potvora!
"Dneska není maso?", divila se Andulka a nechápala, proč se s mámou při žvýkání téměř veganského oběda tak mile usmíváme.
Jan Andrle
Útok pizzou
jsme báječná bezpečná země, o tom není pochyb, ale stejně, jednotlivé útoky zde jsou, i bizarní, tak jak se stalo večer nám...
Jan Andrle
Chlapovo štěstí
Jo, to byl ten starej svět. Dobrej. Chlap přijel z práce domů a tam bylo navaříno, naklizeno a načekáno, že až se nají....
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Jan Andrle
Turnus
Ono to není snadné, pracovat v turnusu. Ještě u jednoho by to se celkem sneslo, ale u dvou...to už je dost
Jan Andrle
Doprčic!
Jo, youtube přináší leckterá pokušení. A pro předpubertálního autistu velmi lákavá. A ne vždy jste sto usledovat, co tam zrovna sjíždí. A pak se divíte.
Jan Andrle
Žárovka
Jsem blb. Nikdy bych si to nepřipustil, ale je to tak. K prozření stačilo pár žárovek. Což je zajímavé zejména s ohledem na titul inženýra elektrotechniky, kterým bych se mohl tady pyšnit.
Jan Andrle
Hodinky
Taková běžná věc. Hodinky. Postaru věc, kterou nosíme na ruce, občas se na ně podíváme, abychom zjistili čas. Hodinu, minutu...
Jan Andrle
Ajznbón (XII - Předvánoční)
Kdo z vás nemá rád pochvalu? Zeptám se ještě jinak. Kdo z vás chlapů nemá rád pochvalu? Ani nebudu čekat na odpověď, že... A odpovím si sám. Já tedy JO!
Jan Andrle
Ej Áj
Umělá inteligence. Mám se jí bát? Máme se jí bát? Anebo je to jen další logický krok lidského pokroku?
Jan Andrle
Koule
Někdo je má, někdo je nemá. Článek je o tom, kdo je podle mě měl, kdo by je měl dneska mít a kdo je bohužel nemá. Nic sexistického, jen konstatování politické...
Jan Andrle
Stávka
A už je to zase tady. Různé odbory a zájmové skupiny budou stávkovat. Proti čemu? Proti vládě, říkají.
Jan Andrle
Ajznbón (XI - Tatínek)
Vony ty elektronický jízdenky nakonec mají něco do sebe. Dá se z nich leccos poznat, co, to jistě programátoři nečekali.
Jan Andrle
Lego mužů
Když jsem byl malý kluk, lego k dostání nebylo, jen jeho enderácká napodobenina. Oni soudruzi v NDR vždycky byli na plasty dobří.
Jan Andrle
Ajznbón (X - Most)
Lidi jsou hrozně kreativní, řekla kolegyně cynicky a mně nezbylo, než jí dát za pravdu. Bylo to smutné, tragické.
Jan Andrle
Houby magický
Historie se opakuje, určitě, a nejen ta veliká, ale i úplně malinkatá, naše soukromá. V rodinách, v sousedství, na vesnicích a tak.
Jan Andrle
Co slavit 28.10. ?
Státní svátek vzniku dnes již neexistujícího státu, no, není to nonsens? Odpovím si hned v perexu. Není.
Jan Andrle
Flastencova past
Je to určitě těžké být tím pravým vlastencem, když se svět takhle rychle mění. A když nevíte, kde je dobro a zlo.
Jan Andrle
Ajznbón (IX - Karel IV.)
Nastoupil na Karlštejně. A vypadal zmateně. Sedl si hned u dveří, na místo určené pro lidi s omezenou schopností se orientovat..
Jan Andrle
Trest
Když zlobíte, musíte počítat s trestem. A já včera drobátko zazlobil. A tak ráno, když jsem se z toho zlobení vyspal, trest přišel.
Jan Andrle
Ajznbón (VIII - Kobliha a jiné maličkosti)
Dnes od kolejí, mašinek a nádraží něco málo víceméně humorných minipříběhů, co dobře dopadly, nastřádaných jen za poslední turnus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |