English !
Možná neprávem, možná za použití násilí, ale co jsou statistiky a historické pravdy platné španělštině, portugalštině nebo čínským znakům, ovládla ta anglina svět, je to fakt.
V naší domovině byla hýčkána i upozaďována, ale přežila též. A dnešní rodiče evidentně o tom ví, jak jsem se přesvědčil těžce dnes dýchaje do strmých Nuselských schodů, abych vysvobodil po čtyřech (konečně prezenčních) hodinách vzdělání naši N-A.
Proti mně běžel chlapec sotva tříletý ve žluté vestičce, následován paní, co byla od pohledu učitelkou mateřinek a křičela na celé Vinohrady: "Stop!, Stop now, Mark!, Now! You stop and run back up!".
Pochopil jsem při svém vzdělání nouzi opatrovatelky budoucnosti národa a zastoupil uprchlíkovi nesporně cizí národnosti cestu: "Stop Mark, please, and turn back to your nurse, you´d better do it!" přitvrdil jsem.
"Já nééci!", zastavil se sice, ale neotočil hned.
To už přiběhla i zodpovědná osoba a poděkovala za záchranu života batolete. Lámanou, přec češtinou.
Nevím, jaké rodiče má ten synek, jakého jsou původu či vzdělání, ale něco mi od té chvíle vrtá hlavou. Pokud jsou to Češi jak polena a jen chtějí vybavit potomka na budoucnost znalostí světového jazyka takřka od plenek, nevím, fakt nevím, jestli je tohle dobrá cesta. Všechny ty "cizí" školky pro české děti, školy určitě, proč ne.
Mám dva příklady ze života. Vlastního. Na angličtinu jsem začal chodit - a vážně chodit, bylo to bratru dva a půl kilometru do pěkného kopce - ve svých 10ti letech a nerad. K Američance, co se po první (!) světové válce provdala za českého legionáře důstojníka a pak s ním až do jeho smrti snášela trpké roky pod německou i komunistickou knutou a krom práce v továrně pořád dávala těm , co o to stáli, hodiny angličtiny a klavíru. Skvělá žena, skvělé hodiny živé američtiny.
Pak gympl, dva semestry a shodou osudu úžasné měsíce kurzu speciální angličtiny v Kanadě a nakonec život poddaného Jejího Veličenstva, neboli, anglinu jsem se učil i žil za pochodu.
A druhý, podle dvojčat. Ta jsme zavlekli do UK v jejich roce a tedy měli (i- pro češtinářské puritány a cimrmanology: jsou to oba chlapci... :-) ) anglický jazyk za skoro rodný, a následky si nesou dodnes. Z pohledu globálního - skvělé. Rozumějí a domluví se anglicky jak málokdo tady, dokonce i manchesterským dialektem, malinko i liverpoolským, ale... Dodneška mají trošku nečeský přízvuk a nikdy už nebudou mít ten pořádný český - no jak to česky říci - background, ty všechny české večerníčky pod kůží, povědomí "vlastivědy" a tak, ač jsme se snažili.
A proto si myslím, že pro batolata tady v Česku, kteří zde nejsou jen po dobu kontraktu rodičů, ale chtějí tady žít, jsou lepší české školky bez konverzací v jiném jazyce, nechat zakořenit pořádně mateřštinu a pak později třeba nasázet jiné stromy, aby se dorozuměli i za hranicemi. Stihnou to i bez šprechtění ve školkách. Já to stihnul, a jiní též.
Jan Andrle
Útok pizzou
jsme báječná bezpečná země, o tom není pochyb, ale stejně, jednotlivé útoky zde jsou, i bizarní, tak jak se stalo večer nám...
Jan Andrle
Chlapovo štěstí
Jo, to byl ten starej svět. Dobrej. Chlap přijel z práce domů a tam bylo navaříno, naklizeno a načekáno, že až se nají....
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Jan Andrle
Turnus
Ono to není snadné, pracovat v turnusu. Ještě u jednoho by to se celkem sneslo, ale u dvou...to už je dost
Jan Andrle
Doprčic!
Jo, youtube přináší leckterá pokušení. A pro předpubertálního autistu velmi lákavá. A ne vždy jste sto usledovat, co tam zrovna sjíždí. A pak se divíte.
Jan Andrle
Žárovka
Jsem blb. Nikdy bych si to nepřipustil, ale je to tak. K prozření stačilo pár žárovek. Což je zajímavé zejména s ohledem na titul inženýra elektrotechniky, kterým bych se mohl tady pyšnit.
Jan Andrle
Hodinky
Taková běžná věc. Hodinky. Postaru věc, kterou nosíme na ruce, občas se na ně podíváme, abychom zjistili čas. Hodinu, minutu...
Jan Andrle
Ajznbón (XII - Předvánoční)
Kdo z vás nemá rád pochvalu? Zeptám se ještě jinak. Kdo z vás chlapů nemá rád pochvalu? Ani nebudu čekat na odpověď, že... A odpovím si sám. Já tedy JO!
Jan Andrle
Ej Áj
Umělá inteligence. Mám se jí bát? Máme se jí bát? Anebo je to jen další logický krok lidského pokroku?
Jan Andrle
Koule
Někdo je má, někdo je nemá. Článek je o tom, kdo je podle mě měl, kdo by je měl dneska mít a kdo je bohužel nemá. Nic sexistického, jen konstatování politické...
Jan Andrle
Stávka
A už je to zase tady. Různé odbory a zájmové skupiny budou stávkovat. Proti čemu? Proti vládě, říkají.
Jan Andrle
Ajznbón (XI - Tatínek)
Vony ty elektronický jízdenky nakonec mají něco do sebe. Dá se z nich leccos poznat, co, to jistě programátoři nečekali.
Jan Andrle
Lego mužů
Když jsem byl malý kluk, lego k dostání nebylo, jen jeho enderácká napodobenina. Oni soudruzi v NDR vždycky byli na plasty dobří.
Jan Andrle
Ajznbón (X - Most)
Lidi jsou hrozně kreativní, řekla kolegyně cynicky a mně nezbylo, než jí dát za pravdu. Bylo to smutné, tragické.
Jan Andrle
Houby magický
Historie se opakuje, určitě, a nejen ta veliká, ale i úplně malinkatá, naše soukromá. V rodinách, v sousedství, na vesnicích a tak.
Jan Andrle
Co slavit 28.10. ?
Státní svátek vzniku dnes již neexistujícího státu, no, není to nonsens? Odpovím si hned v perexu. Není.
Jan Andrle
Flastencova past
Je to určitě těžké být tím pravým vlastencem, když se svět takhle rychle mění. A když nevíte, kde je dobro a zlo.
Jan Andrle
Ajznbón (IX - Karel IV.)
Nastoupil na Karlštejně. A vypadal zmateně. Sedl si hned u dveří, na místo určené pro lidi s omezenou schopností se orientovat..
Jan Andrle
Trest
Když zlobíte, musíte počítat s trestem. A já včera drobátko zazlobil. A tak ráno, když jsem se z toho zlobení vyspal, trest přišel.
Jan Andrle
Ajznbón (VIII - Kobliha a jiné maličkosti)
Dnes od kolejí, mašinek a nádraží něco málo víceméně humorných minipříběhů, co dobře dopadly, nastřádaných jen za poslední turnus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |