Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inu, Turecko...

25. 03. 2017 2:01:48
Neštěstí nechodí po horách, ale po nás, přiznejme si to. To jsem se snažil dlouholeté kamarádce nabídnout jako útěchu, ale asi marně. Zůstávala sveřepě na svých rasistických názorech.

Před vánoci mi jak býváme domluveni zavolala, abych ji odvezl z terminálu 1 domů na pravý břeh Vltavy. Takhle to definuju proto, že ona je fakt divná, letí přes půl světa, ale jak přejedeme barranďák, tak se rozněžní a řekne : konečně doma. Divná, no.

Přistála, vyčekala bagáž a když přišla k autu slyšel jsem jen : "Honzo, kreténi to jsou, jedem!"

Už ji trochu za ta léta znám, tak jsem jen řídil a držel... se volantu. Stejně mi to řekla, jak jinak. Zatímco byla v Istanbulu za prací, exekutoři jejího bývalého jí strhli z účtu přes 20tisíc. A nezmohla nic, jak už to tak chodí.

Turecko se možná mění, ona ne. Létá tam pořád, má tam práci, která ji živí, proč ne. Včera mi zavolala, vracím se večer, hele Honzíku, půl šestá na jedničce, jo? Jak by ne, už se těším, co mi o tom novém sultánovi napovídá.

Tentokrát jely kufry jako po másle a my jsme se přivítali necelou čtvrthoďku po příletu. "Ahoj Honzo, rychle domů, vlastně ne, nemusíš, průser už je hotovej." A usedla vedle mě.

"Jsem blbá, nechtěla jsem za něj platit ty dluhy na elektrice, napsala jsem jim, ať to přepíšou na mně, ale ty debilové mi minulej tejden napsali, že když neplatíme, tak nás odpojej. A odpojili, ty bláho, já se bojím potkat s mrazákem. Já jsem fakt nemohla přiletět dřív, ta reportáž končila včera."

Jsou to spletité cesty života, co říkáte. Dovezl jsem ji domů, vynesl kufry do patra a tak trošku za bukem čekal, až otevře lednici. Moc jsem toho neviděl, světla samozřejmě nefungovala, ale slyšel a cítil jsem dost.

Hlavně nadávání na Turky, jako by oni za to mohli. Přišla ke mně a povídá: "Ježíš, to je humus, co mám dělat?"

Přiznám se, že jsem nechtěl doopravdy pomoci s úklidem a spíše jsem se snažil přispět intelektuálně: "Sabinko, to se zvládne, prostě to naházej všechno do koše a pak se uvidí,"

A pak jsem řekl onu blbost, na kterou se chytla: "A už do toho Turecka nikdy nelítej, Sabí, podívej se, jakej to má na tebe špatnej vliv."

Já tady nebudu ani náznakem interpretovat, jako tirádu spustila, ne opravdu nepoužiji ani jednou uvozovku a nebudu ani parafrázovat, co z ní padalo, protože to nebylo ani hezké, ani korektní, ani prozíravé. Jen kdyby to zaslechl prezident Erdogan, hned by měl další důvody nazývat nás všechny tady v Evropě fašisty a nácky a vůbec nedemokraty.

Na závěr proslovu si odevzaně sedla na práh vlastního bytu, otočila ke mně oči a už polohlasem doplnila:" Inu, Turecko, viď?"

Nic dalšího neprozradím a Sabině jsem důrazně připomněl, že za její problémy opravdu turečtí politici nemůžou. Jistě to uznala, kaje se teď a nic rasistického už jí ani nenapadne, to jsem si jist. Protože jinak bych to na ní musel prozradit....

Autor: Jan Andrle | sobota 25.3.2017 2:01 | karma článku: 13.88 | přečteno: 1144x

Další články blogera

Jan Andrle

Kde se to zastaví?

Anebo KDY se to zastaví? Či KDO to zastaví? Anebo ještě lépe, kdo to zastaví, když ne my? A chceme to zastavit?

29.8.2017 v 2:35 | Karma článku: 37.61 | Přečteno: 1287 | Diskuse

Jan Andrle

O toleranci a respektu

A taky možná o tom, že moje svoboda končí přesně v místě, kde začíná svoboda někoho jiného. A taky dost možná nekorektně...

12.8.2017 v 22:17 | Karma článku: 37.37 | Přečteno: 1060 | Diskuse

Jan Andrle

Slunce, seno, pavoučci...

Léto budiž pochváleno, ale všechno má své meze. Stejně tak láska ke zvířátkům, zejména členovcům, by se podle mého měla dávkovat téměř laboratorně.

8.8.2017 v 23:34 | Karma článku: 17.47 | Přečteno: 497 | Diskuse

Jan Andrle

O jedné velké touze

Jo, po velkém ptákovi toužila moje žena už asi pět let a pořád o tom mluvila. Tedy ne úplně pořád, jen když jsme jeli na jih.

12.7.2017 v 1:09 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 451 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zdeněk Šindlauer

Quo vaditis, nádražáci?

„Naše třídní společnost sestává z dělníků, rolníků, pracující inteligence a nádražáků“ říkával nám soudruh profesor, který tehdy už dávno přesluhoval, a tak ho mohli ze školy vyhodit jedině do důchodu. A měl pravdu.

24.9.2017 v 7:35 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 182 | Diskuse

Helena Vlachová

Mému národu

Nejen Jan Amos Komenský je mi blízký svým poselstvím, jež ponechává českému národu, z úst Marty Kubišové jeho slova rovněž zaznívají

24.9.2017 v 6:30 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 171 | Diskuse

Libuse Palkova

Pomáhat a chránit

Kromě politiků jsou častým terčem lidové slovesné tvořivosti také policisté, a proto je v naší soutěži o hledání přiléhavého synonyma nemůžeme opominout.

23.9.2017 v 19:39 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 626 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Náhradník

Mnozí to znáte. Někdo nemůže absolvovat nějaký program, který nejde zrušit, je zaplacený a je škoda ho nechat propadnout. Někdy to přímo kápne do noty a je z toho fajn „výlet“. A někdy? Škoda mluvit.

23.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 372 | Diskuse

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 610 | Diskuse
Počet článků 263 Celková karma 30.82 Průměrná čtenost 853
jeden takovej... :-)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.