Honorace
Být panským kočím. Za stálý plat, kterým jistě brzy splatím i to kvádro a boty. Kravatu jsem měl již z minulého manželství a košili mi dala jako dárek moje paní současná. Vozit lepší lidi je dobrej džob si myslím. Bohatý lidi jistě nejsou malicherní a budou i uznalí, když jim vyjádřím naležitě tu, tu úctu a tak.
Kamarád mi k tomu místu pomohl. Sám kočíroval dost dlouho dročku a tak zná spoustu lidí, víte? A tak se dostal i sem, k téhle firmě, co vozí jen nóbl lidi v nóbl autech. A já to teď dělám taky.Jo, fakt jo. Konec s vožením odpadních kontejnerů. Nu, i když i v nich se kolikrát našlo leccos užitečnýho.
Akorát holit se prý mám každý den. Nu co, to se dá vydržet. A dneska jsem se oholil rád. Čeká mě první akce. A hned Český slavík v Rudolfínu. Jak já jsem nervózní. Auto jsem přeleštil a vyluxoval snad desetkrát. Ne, kecám, ale dvakrát to bylo.
Budeš tam přesně o půl, řekl mi šéf. A budeš čekat dokud nepřijde, někdy jim to trvá, ale ty musíš pořád sledovat jestli jde a pak teprve otevřít dveře. Nesmí to vypadat, jakože je otevříno pro kdekoho a ty nedejbože sedíš uvnitř. Ty prostě musíš otevřít dveře právě jí. Jasný? A neboj, za to čekání ti jistě něco dá. Tak se z toho neposer, ukloň se potom a pěkně poděkuj.
Nejsem blbej. Kurz jak otevírat dveře, jak pomoci při nasedání, jak nekoukat na nohy a jak nepřivřít šaty jsem přece u vás šéfe absolvoval v plné délce třičtvrtě hodiny i s praktickým tréninkem, ne? To si říkám pouze v duchu samozřejmě, navenek jen horlivě kývám znak "ANO JiSTĚ".
Za pět půl jsem byl s naleštěným fárem i botami tam. Vyšel před auto a čekal. Co kdyby přišla o něco dřív. Nepřišla, nepřišla ani přesně v půl jak se dalo čekat a já samozřejmě čekal dál. Čekal a čekal a pak mi to došlo! Blbče! Neposunuls sedačku jaks tam pořád luxoval!
A v tom okamžiku jsem ji zahlédl. Stejně krásná a vznešená jako v televizi. ONA. Moje dnešní klientka. A já mám pro ní sotva pár cenťáků místa pro nohy. Honem! Skočil jsem do auta, nahmátl sedačku a pounul ji dopředu co to šlo. Cvak! Cink! Z kapsy mi téměř obloukem vypadla zlatavá dvacetikoruna a přistála někde vzadu. No jo, to mi dala ta moje do kapsy na svačinu. Kdepak svačinu, na to jsem neměl celý den ani pomyšlení...
"Dobrý večer", soukám ze sebe a otevírám dveře až je skoro obtáčím okolo auta.
"Dobrý večer", usměje se na mě. Nádhera. Tohle je krásná práce! Dík, kámo!
"Kam pojedeme, prosím, k vám domů?", naznačuji, že adresu již znám.
"Ano, díky."
A jeli jsme. A dojeli. Bezpečně, plynule, rychle, diskrétně vzhledem k telefonátům, které jsem nechtě cestou vyslechl. Snažil jsem se, aby to tak bylo. Tak teď doufám přijde i pochvala a odměna, jak říkal šéf. Je to fakt nóbl práce.
Obíhám auto, otevírám dveře a přeji pěkný zbytek večera. "Děkuji - a hele, ze mě padají peníze!" chichotá se a sbírá dvacetikorunu ze sedačky vedle sebe, "dobrou noc." A mizí ve vile.
Za mých dvacet. Honorace. Nu, aspoň jsem se z toho neposral...
Jan Andrle
Útok pizzou
jsme báječná bezpečná země, o tom není pochyb, ale stejně, jednotlivé útoky zde jsou, i bizarní, tak jak se stalo večer nám...
Jan Andrle
Chlapovo štěstí
Jo, to byl ten starej svět. Dobrej. Chlap přijel z práce domů a tam bylo navaříno, naklizeno a načekáno, že až se nají....
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Jan Andrle
Turnus
Ono to není snadné, pracovat v turnusu. Ještě u jednoho by to se celkem sneslo, ale u dvou...to už je dost
Jan Andrle
Doprčic!
Jo, youtube přináší leckterá pokušení. A pro předpubertálního autistu velmi lákavá. A ne vždy jste sto usledovat, co tam zrovna sjíždí. A pak se divíte.
Jan Andrle
Žárovka
Jsem blb. Nikdy bych si to nepřipustil, ale je to tak. K prozření stačilo pár žárovek. Což je zajímavé zejména s ohledem na titul inženýra elektrotechniky, kterým bych se mohl tady pyšnit.
Jan Andrle
Hodinky
Taková běžná věc. Hodinky. Postaru věc, kterou nosíme na ruce, občas se na ně podíváme, abychom zjistili čas. Hodinu, minutu...
Jan Andrle
Ajznbón (XII - Předvánoční)
Kdo z vás nemá rád pochvalu? Zeptám se ještě jinak. Kdo z vás chlapů nemá rád pochvalu? Ani nebudu čekat na odpověď, že... A odpovím si sám. Já tedy JO!
Jan Andrle
Ej Áj
Umělá inteligence. Mám se jí bát? Máme se jí bát? Anebo je to jen další logický krok lidského pokroku?
Jan Andrle
Koule
Někdo je má, někdo je nemá. Článek je o tom, kdo je podle mě měl, kdo by je měl dneska mít a kdo je bohužel nemá. Nic sexistického, jen konstatování politické...
Jan Andrle
Stávka
A už je to zase tady. Různé odbory a zájmové skupiny budou stávkovat. Proti čemu? Proti vládě, říkají.
Jan Andrle
Ajznbón (XI - Tatínek)
Vony ty elektronický jízdenky nakonec mají něco do sebe. Dá se z nich leccos poznat, co, to jistě programátoři nečekali.
Jan Andrle
Lego mužů
Když jsem byl malý kluk, lego k dostání nebylo, jen jeho enderácká napodobenina. Oni soudruzi v NDR vždycky byli na plasty dobří.
Jan Andrle
Ajznbón (X - Most)
Lidi jsou hrozně kreativní, řekla kolegyně cynicky a mně nezbylo, než jí dát za pravdu. Bylo to smutné, tragické.
Jan Andrle
Houby magický
Historie se opakuje, určitě, a nejen ta veliká, ale i úplně malinkatá, naše soukromá. V rodinách, v sousedství, na vesnicích a tak.
Jan Andrle
Co slavit 28.10. ?
Státní svátek vzniku dnes již neexistujícího státu, no, není to nonsens? Odpovím si hned v perexu. Není.
Jan Andrle
Flastencova past
Je to určitě těžké být tím pravým vlastencem, když se svět takhle rychle mění. A když nevíte, kde je dobro a zlo.
Jan Andrle
Ajznbón (IX - Karel IV.)
Nastoupil na Karlštejně. A vypadal zmateně. Sedl si hned u dveří, na místo určené pro lidi s omezenou schopností se orientovat..
Jan Andrle
Trest
Když zlobíte, musíte počítat s trestem. A já včera drobátko zazlobil. A tak ráno, když jsem se z toho zlobení vyspal, trest přišel.
Jan Andrle
Ajznbón (VIII - Kobliha a jiné maličkosti)
Dnes od kolejí, mašinek a nádraží něco málo víceméně humorných minipříběhů, co dobře dopadly, nastřádaných jen za poslední turnus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |